✍Šmilauerova (1960) klasifikace zakládající se na významu apelativ, z nichž ↗pomístní jména vznikla; u menšinových pomístních jmen utvořených z vlastních jmen je hlavním kritériem jejich pojmenovací motiv.

1. Obecné vztahy a vlastnosti

1.1 Poloha: Přední. 1.2 Vzdálenost: Amerika – pozemek vzdálený od obce. 1.3 Velikost, rychlost atd.: Maličká. 1.4 Tvar: Jitrnice. 1.5 Barva a podobné vlastnosti: Černice – pozemek s černou půdou. 1.6 Stáří: Stará cesta.

2. Země

2.1 Vyvýšeniny: Horka. 2.2 Vhloubené tvary: V jamách. 2.3 Půda. 2.3.1 Neobdělaná: Obecní lado atd. 2.4 Složení půdy: Kameňák. 2.5 Kulturní půda: Zadní pole. 2.5.1 Získávání půdy – Kopaniny. 2.5.2 Kvalita půdy: Chudá pole. 2.6 Vodstvo: Nad rybníčkem. 2.7 Atmosférické jevy: Sněžka.

3. Rostlinstvo

3.1 Porosty a jednotlivé rostliny: Dubina. 3.2 Pěstění rostlin: Vinohrady.

4. Zvířectvo

4.1 Volně žijící: Raková. 4.2 Domácí: Volovec.

5. Člověk

5.1 Poměry majetkové a právní: Na panským, Bartoška – Bartošovo pole. 5.2 Lidská práce: Máchadlo. 5.3 Lidská díla. 5.3.1 Sídliště: U Řeznovic, Pustá ves. 5.3.2 Stavby: Chaloupky atd. 5.4 Duchovní život, historie: Bojiště.

Dvouslovná a víceslovná pomístní jména se zařazují podle jednotlivých slov, např. Přední pole sub 1.1. Přední (pole), 2.5 (Přední) pole.

Rozdělení na vlastní jména přírodní / přírodní toponyma / vlastní jména topografická / vlastní jména fyziografická (tj. vlastní jména, která označují objekty dané přírodou) a na vlastní jména kulturní / kulturní toponyma (tj. vlastní jména objektů, které vznikly na základě kultivační a civilizační činnosti člověka) je ve v.t.p.j. pouze principem pomocným; viz ✍Šmilauer (1960). V rámci ↗modelové klasifikace pomístních jmen bývá v.t.p.j. užíváno podle potřeby jako dílčí kritérium, srov. např. ✍Pleskalová (1992:62–68).